(12) 2. Āpāyikavaggo

1. Āpāyikasuttaṃ

114. ‘‘Tayome , bhikkhave, āpāyikā nerayikā idamappahāya. Katame tayo? Yo ca abrahmacārī brahmacāripaṭiñño, yo ca suddhaṃ brahmacariyaṃ carantaṃ amūlakena [abhūtena (ka.)] abrahmacariyena anuddhaṃseti, yo cāyaṃ evaṃvādī evaṃdiṭṭhi – ‘natthi kāmesu doso’ti, so tāya kāmesu pātabyataṃ āpajjati. Ime kho, bhikkhave, tayo āpāyikā nerayikā idamappahāyā’’ti. Paṭhamaṃ.

2. Dullabhasuttaṃ

115. ‘‘Tiṇṇaṃ, bhikkhave, pātubhāvo dullabho lokasmiṃ. Katamesaṃ tiṇṇaṃ? Tathāgatassa, bhikkhave, arahato sammāsambuddhassa pātubhāvo dullabho lokasmiṃ, tathāgatappaveditassa dhammavinayassa desetā puggalo dullabho lokasmiṃ, kataññū katavedī puggalo dullabho lokasmiṃ. Imesaṃ kho, bhikkhave, tiṇṇaṃ pātubhāvo dullabho lokasmi’’nti. Dutiyaṃ.

3. Appameyyasuttaṃ

116. ‘‘Tayome, bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame tayo? Suppameyyo, duppameyyo, appameyyo. Katamo ca, bhikkhave, puggalo suppameyyo? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo uddhato hoti unnaḷo capalo mukharo vikiṇṇavāco muṭṭhassati asampajāno asamāhito vibbhantacitto pākatindriyo. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, puggalo suppameyyo.

‘‘Katamo ca, bhikkhave, puggalo duppameyyo? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo anuddhato hoti anunnaḷo acapalo amukharo avikiṇṇavāco upaṭṭhitassati sampajāno samāhito ekaggacitto saṃvutindriyo. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, puggalo duppameyyo.

‘‘Katamo ca, bhikkhave, puggalo appameyyo? Idha, bhikkhave, bhikkhu arahaṃ hoti khīṇāsavo. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, puggalo appameyyo. Ime kho, bhikkhave, tayo puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’nti. Tatiyaṃ.

4. Āneñjasuttaṃ



以下是完整的简体中文直译:
(12) 2. 堕落品
1. 堕落经
"诸比丘,有三种人若不舍弃此行为,将堕落地狱。哪三种?一是非梵行者却自称为梵行者,二是以无根据的非梵行诽谤纯净梵行者,三是持此见解此主张:'欲乐无过',因而沉溺于欲乐。诸比丘,这三种人若不舍弃此行为,将堕落地狱。"第一
2. 难得经
"诸比丘,三者出现于世间甚为难得。哪三者?诸比丘,如来、阿罗汉、正等正觉者出现于世间甚为难得;能宣说如来所教导之法与律的人出现于世间甚为难得;知恩报恩之人出现于世间甚为难得。诸比丘,这三者出现于世间甚为难得。"第二
3. 不可量经
"诸比丘,世间存在这三种人。哪三种?易测量者、难测量者、不可测量者。诸比丘,什么是易测量者?在此,某人骄傲自大,轻浮多言,口无遮拦,失念不正知,心不专一,心意散乱,诸根放纵。诸比丘,此谓易测量者。
诸比丘,什么是难测量者?在此,某人不骄傲自大,不轻浮寡言,言语谨慎,念住正知,心意专一,心志坚定,诸根防护。诸比丘,此谓难测量者。
诸比丘,什么是不可测量者?在此,比丘是阿罗汉,诸漏已尽。诸比丘,此谓不可测量者。诸比丘,这三种人存在于世间。"第三
4. 不动经

117. ‘‘Tayome , bhikkhave, puggalā santo saṃvijjamānā lokasmiṃ. Katame tayo? Idha, bhikkhave, ekacco puggalo sabbaso rūpasaññānaṃ samatikkamā paṭighasaññānaṃ atthaṅgamā nānattasaññānaṃ amanasikārā ‘ananto ākāso’ti ākāsānañcāyatanaṃ upasampajja viharati. So tadassādeti taṃ nikāmeti tena ca vittiṃ āpajjati, tatra ṭhito tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ kurumāno ākāsānañcāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. Ākāsānañcāyatanūpagānaṃ, bhikkhave, devānaṃ vīsati kappasahassāni āyuppamāṇaṃ. Tattha puthujjano yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā nirayampi gacchati tiracchānayonimpi gacchati pettivisayampi gacchati. Bhagavato pana sāvako tattha yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā tasmiṃyeva bhave parinibbāyati. Ayaṃ kho, bhikkhave, viseso ayaṃ adhippayāso idaṃ nānākaraṇaṃ sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanena, yadidaṃ gatiyā upapattiyā.

‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, idhekacco puggalo sabbaso ākāsānañcāyatanaṃ samatikkamma ‘anantaṃ viññāṇa’nti viññāṇañcāyatanaṃ upasampajja viharati. So tadassādeti taṃ nikāmeti tena ca vittiṃ āpajjati, tatra ṭhito tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ kurumāno viññāṇañcāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. Viññāṇañcāyatanūpagānaṃ, bhikkhave, devānaṃ cattārīsaṃ kappasahassāni āyuppamāṇaṃ. Tattha puthujjano yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā nirayampi gacchati tiracchānayonimpi gacchati pettivisayampi gacchati. Bhagavato pana sāvako tattha yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā tasmiṃyeva bhave parinibbāyati. Ayaṃ kho, bhikkhave, viseso ayaṃ adhippayāso idaṃ nānākaraṇaṃ sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanena, yadidaṃ gatiyā upapattiyā.

‘‘Puna caparaṃ, bhikkhave, idhekacco puggalo sabbaso viññāṇañcāyatanaṃ samatikkamma ‘natthi kiñcī’ti ākiñcaññāyatanaṃ upasampajja viharati. So tadassādeti taṃ nikāmeti tena ca vittiṃ āpajjati, tatra ṭhito tadadhimutto tabbahulavihārī aparihīno kālaṃ kurumāno ākiñcaññāyatanūpagānaṃ devānaṃ sahabyataṃ upapajjati. Ākiñcaññāyatanūpagānaṃ, bhikkhave, devānaṃ saṭṭhi kappasahassāni āyuppamāṇaṃ. Tattha puthujjano yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā nirayampi gacchati tiracchānayonimpi gacchati pettivisayampi gacchati. Bhagavato pana sāvako tattha yāvatāyukaṃ ṭhatvā yāvatakaṃ tesaṃ devānaṃ āyuppamāṇaṃ taṃ sabbaṃ khepetvā tasmiṃyeva bhave parinibbāyati. Ayaṃ kho, bhikkhave, viseso , ayaṃ adhippayāso idaṃ nānākaraṇaṃ sutavato ariyasāvakassa assutavatā puthujjanena, yadidaṃ gatiyā upapattiyā. ‘Ime kho, bhikkhave, tayo puggalā santo saṃvijjamānā lokasmi’’’nti. Catutthaṃ.

5. Vipattisampadāsuttaṃ



"诸比丘,世间存在这三种人。哪三种?在此,诸比丘,某人完全超越色想,灭除有对想,不作意种种想,思维'虚空无边',达到并安住于空无边处。他喜爱此境界,渴求此境界,因此而得快乐,安住其中,倾心于此,多住于此,死后不退转而生于空无边处天。诸比丘,空无边处天的寿命为二万劫。凡夫在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,还会堕入地狱、畜生道或饿鬼界。但世尊的弟子在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,则在那一生中般涅槃。诸比丘,这就是多闻圣弟子与无闻凡夫在趣处、投生方面的区别、殊胜与差异。
复次,诸比丘,在此某人完全超越空无边处,思维'识无边',达到并安住于识无边处。他喜爱此境界,渴求此境界,因此而得快乐,安住其中,倾心于此,多住于此,死后不退转而生于识无边处天。诸比丘,识无边处天的寿命为四万劫。凡夫在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,还会堕入地狱、畜生道或饿鬼界。但世尊的弟子在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,则在那一生中般涅槃。诸比丘,这就是多闻圣弟子与无闻凡夫在趣处、投生方面的区别、殊胜与差异。
复次,诸比丘,在此某人完全超越识无边处,思维'无所有',达到并安住于无所有处。他喜爱此境界,渴求此境界,因此而得快乐,安住其中,倾心于此,多住于此,死后不退转而生于无所有处天。诸比丘,无所有处天的寿命为六万劫。凡夫在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,还会堕入地狱、畜生道或饿鬼界。但世尊的弟子在那里尽其寿命,耗尽那些天神的寿命后,则在那一生中般涅槃。诸比丘,这就是多闻圣弟子与无闻凡夫在趣处、投生方面的区别、殊胜与差异。诸比丘,这三种人存在于世间。"第四
5. 失败成就经

118. ‘‘Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Sīlavipatti, cittavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, sīlavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti, adinnādāyī hoti, kāmesumicchācārī hoti, musāvādī hoti, pisuṇavāco hoti, pharusavāco hoti, samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, cittavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco abhijjhālu hoti byāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ, natthi hutaṃ, natthi sukatadukkaṭānaṃ , kammānaṃ phalaṃ vipāko, natthi ayaṃ loko, natthi paro loko, natthi mātā, natthi pitā, natthi sattā opapātikā, natthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Sīlavipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti; cittavipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti; diṭṭhivipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.

‘‘Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Sīlasampadā, cittasampadā, diṭṭhisampadā. Katamā ca, bhikkhave, sīlasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti, musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, cittasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano – ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ, atthi hutaṃ, atthi sukatadukkaṭānaṃ kammānaṃ phalaṃ vipāko, atthi ayaṃ loko, atthi paro loko, atthi mātā, atthi pitā, atthi sattā opapātikā, atthi loke samaṇabrāhmaṇā sammaggatā sammāpaṭipannā ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Sīlasampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti; cittasampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti ; diṭṭhisampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā’’ti. Pañcamaṃ.

6. Apaṇṇakasuttaṃ



"诸比丘,有这三种失败。哪三种?戒失败、心失败、见失败。诸比丘,什么是戒失败?在此,某人杀生、偷盗、邪淫、妄语、两舌、恶口、绮语。诸比丘,这称为戒失败。
诸比丘,什么是心失败?在此,某人贪婪、怀有恶意。诸比丘,这称为心失败。
诸比丘,什么是见失败?在此,某人持邪见,有颠倒见解:'无布施,无供养,无祭祀,无善恶业的果报,无此世,无他世,无父,无母,无化生众生,世间无正道正行的沙门婆罗门,能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见失败。诸比丘,由于戒失败,众生身坏命终后生于恶趣、堕处、地狱;由于心失败,众生身坏命终后生于恶趣、堕处、地狱;由于见失败,众生身坏命终后生于恶趣、堕处、地狱。诸比丘,这就是三种失败。
诸比丘,有这三种成就。哪三种?戒成就、心成就、见成就。诸比丘,什么是戒成就?在此,某人离杀生、离偷盗、离邪淫、离妄语、离两舌、离恶口、离绮语。诸比丘,这称为戒成就。
诸比丘,什么是心成就?在此,某人无贪婪、无恶意。诸比丘,这称为心成就。
诸比丘,什么是见成就?在此,某人持正见,无颠倒见解:'有布施,有供养,有祭祀,有善恶业的果报,有此世,有他世,有父,有母,有化生众生,世间有正道正行的沙门婆罗门,能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见成就。诸比丘,由于戒成就,众生身坏命终后生于善趣、天界;由于心成就,众生身坏命终后生于善趣、天界;由于见成就,众生身坏命终后生于善趣、天界。诸比丘,这就是三种成就。"第五
6. 无过经

119. ‘‘Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Sīlavipatti, cittavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, sīlavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti…pe… samphappalāpī hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, cittavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco abhijjhālu hoti byāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Sīlavipattihetu vā, bhikkhave…pe… diṭṭhivipattihetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā apāyaṃ duggatiṃ vinipātaṃ nirayaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlavipattihetu vā sattā…pe… upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.

‘‘Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Sīlasampadā, cittasampadā, diṭṭhisampadā . Katamā ca, bhikkhave, sīlasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… ayaṃ vuccati, bhikkhave, sīlasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, cittasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, cittasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano – ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Sīlasampadāhetu vā , bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Cittasampadāhetu vā…pe… diṭṭhisampadāhetu vā, bhikkhave, sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Seyyathāpi, bhikkhave, apaṇṇako maṇi uddhaṃ khitto yena yeneva patiṭṭhāti suppatiṭṭhitaṃyeva patiṭṭhāti; evamevaṃ kho, bhikkhave, sīlasampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti, cittasampadāhetu vā sattā…pe… diṭṭhisampadāhetu vā sattā kāyassa bhedā paraṃ maraṇā sugatiṃ saggaṃ lokaṃ upapajjanti. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā’’ti. Chaṭṭhaṃ.

7. Kammantasuttaṃ

120. ‘‘Tisso imā, bhikkhave, vipattiyo. Katamā tisso? Kammantavipatti, ājīvavipatti, diṭṭhivipatti. Katamā ca, bhikkhave, kammantavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātī hoti…pe… samphappalāpī hoti . Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, ājīvavipatti? Idha, bhikkhave, ekacco micchāājīvo hoti, micchāājīvena jīvikaṃ [jīvitaṃ (syā. kaṃ. ka.)] kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvavipatti.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhivipatti? Idha , bhikkhave, ekacco micchādiṭṭhiko hoti viparītadassano – ‘natthi dinnaṃ, natthi yiṭṭhaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhivipatti. Imā kho, bhikkhave, tisso vipattiyoti.

‘‘Tisso imā, bhikkhave, sampadā. Katamā tisso? Kammantasampadā, ājīvasampadā, diṭṭhisampadā. Katamā ca, bhikkhave, kammantasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti…pe… samphappalāpā paṭivirato hoti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, kammantasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, ājīvasampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammāājīvo hoti, sammāājīvena jīvikaṃ kappeti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, ājīvasampadā.

‘‘Katamā ca, bhikkhave, diṭṭhisampadā? Idha, bhikkhave, ekacco sammādiṭṭhiko hoti aviparītadassano – ‘atthi dinnaṃ, atthi yiṭṭhaṃ…pe… ye imañca lokaṃ parañca lokaṃ sayaṃ abhiññā sacchikatvā pavedentī’ti. Ayaṃ vuccati, bhikkhave, diṭṭhisampadā. Imā kho, bhikkhave, tisso sampadā’’ti. Sattamaṃ.

8. Paṭhamasoceyyasuttaṃ



"诸比丘,有这三种失败。哪三种?戒失败、心失败、见失败。诸比丘,什么是戒失败?在此,某人杀生...乃至...绮语。诸比丘,这称为戒失败。
诸比丘,什么是心失败?在此,某人贪婪、怀有恶意。诸比丘,这称为心失败。
诸比丘,什么是见失败?在此,某人持邪见,有颠倒见解:'无布施,无供养...乃至...能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见失败。诸比丘,由于戒失败...乃至...由于见失败,众生身坏命终后生于恶趣、堕处、地狱。诸比丘,就像抛向空中的无瑕宝珠,无论落在何处都能稳稳地立住;同样地,诸比丘,由于戒失败...乃至...众生生于(恶趣)。诸比丘,这就是三种失败。
诸比丘,有这三种成就。哪三种?戒成就、心成就、见成就。诸比丘,什么是戒成就?在此,某人离杀生...乃至...诸比丘,这称为戒成就。
诸比丘,什么是心成就?在此,某人无贪婪、无恶意。诸比丘,这称为心成就。
诸比丘,什么是见成就?在此,某人持正见,无颠倒见解:'有布施,有供养...乃至...能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见成就。诸比丘,由于戒成就,众生身坏命终后生于善趣、天界。由于心成就...乃至...由于见成就,众生身坏命终后生于善趣、天界。诸比丘,就像抛向空中的无瑕宝珠,无论落在何处都能稳稳地立住;同样地,诸比丘,由于戒成就,众生身坏命终后生于善趣、天界,由于心成就...乃至...由于见成就,众生身坏命终后生于善趣、天界。诸比丘,这就是三种成就。"第六
7. 业经
"诸比丘,有这三种失败。哪三种?业失败、活命失败、见失败。诸比丘,什么是业失败?在此,某人杀生...乃至...绮语。诸比丘,这称为业失败。
诸比丘,什么是活命失败?在此,某人邪命,以邪命谋生。诸比丘,这称为活命失败。
诸比丘,什么是见失败?在此,某人持邪见,有颠倒见解:'无布施,无供养...乃至...能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见失败。诸比丘,这就是三种失败。
诸比丘,有这三种成就。哪三种?业成就、活命成就、见成就。诸比丘,什么是业成就?在此,某人离杀生...乃至...离绮语。诸比丘,这称为业成就。
诸比丘,什么是活命成就?在此,某人正命,以正命谋生。诸比丘,这称为活命成就。
诸比丘,什么是见成就?在此,某人持正见,无颠倒见解:'有布施,有供养...乃至...能以自己的智慧证悟此世他世并宣说。'诸比丘,这称为见成就。诸比丘,这就是三种成就。"第七
8. 第一清净经

121. ‘‘Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, kāmesumicchācārā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, ekacco anabhijjhālu hoti abyāpannacitto sammādiṭṭhiko. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānī’’ti. Aṭṭhamaṃ.

9. Dutiyasoceyyasuttaṃ

122. ‘‘Tīṇimāni, bhikkhave, soceyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyasoceyyaṃ, vacīsoceyyaṃ, manosoceyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, abrahmacariyā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyasoceyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, vacīsoceyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, manosoceyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu santaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ – ‘atthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ kāmacchandaṃ – ‘natthi me ajjhattaṃ kāmacchando’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa kāmacchandassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa kāmacchandassa pahānaṃ hoti , tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa kāmacchandassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ – ‘atthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ byāpādaṃ – ‘natthi me ajjhattaṃ byāpādo’ti pajānāti; yathā ca anuppannassa byāpādassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa byāpādassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa byāpādassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ – ‘atthi me ajjhattaṃ thinamiddha’nti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ thinamiddhaṃ – ‘natthi me ajjhattaṃ thinamiddha’nti pajānāti; yathā ca anuppannassa thinamiddhassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa thinamiddhassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa thinamiddhassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ – ‘atthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkucca’nti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ uddhaccakukkuccaṃ – ‘natthi me ajjhattaṃ uddhaccakukkucca’nti pajānāti; yathā ca anuppannassa uddhaccakukkuccassa uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannassa uddhaccakukkuccassa pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnassa uddhaccakukkuccassa āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti; santaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ – ‘atthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; asantaṃ vā ajjhattaṃ vicikicchaṃ – ‘natthi me ajjhattaṃ vicikicchā’ti pajānāti; yathā ca anuppannāya vicikicchāya uppādo hoti, tañca pajānāti; yathā ca uppannāya vicikicchāya pahānaṃ hoti, tañca pajānāti; yathā ca pahīnāya vicikicchāya āyatiṃ anuppādo hoti, tañca pajānāti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manosoceyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi soceyyānīti.

[itivu. 66] ‘‘Kāyasuciṃ vacīsuciṃ, cetosuciṃ anāsavaṃ;

Suciṃ soceyyasampannaṃ, āhu ninhātapāpaka’’nti. navamaṃ;

10. Moneyyasuttaṃ



"诸比丘,有这三种清净。哪三种?身清净、语清净、意清净。诸比丘,什么是身清净?在此,某人离杀生,离不与取,离欲邪行。诸比丘,这称为身清净。
诸比丘,什么是语清净?在此,某人离妄语,离两舌,离恶口,离绮语。诸比丘,这称为语清净。
诸比丘,什么是意清净?在此,某人无贪婪,无恶意,具正见。诸比丘,这称为意清净。诸比丘,这就是三种清净。"第八
9. 第二清净经
"诸比丘,有这三种清净。哪三种?身清净、语清净、意清净。诸比丘,什么是身清净?在此,比丘离杀生,离不与取,离非梵行。诸比丘,这称为身清净。
诸比丘,什么是语清净?在此,比丘离妄语,离两舌,离恶口,离绮语。诸比丘,这称为语清净。
诸比丘,什么是意清净?在此,比丘若内心有欲贪,了知'我内心有欲贪';若内心无欲贪,了知'我内心无欲贪';他了知未生起的欲贪如何生起,了知已生起的欲贪如何断除,了知已断除的欲贪如何不再生起。若内心有嗔恚,了知'我内心有嗔恚';若内心无嗔恚,了知'我内心无嗔恚';他了知未生起的嗔恚如何生起,了知已生起的嗔恚如何断除,了知已断除的嗔恚如何不再生起。若内心有昏沉睡眠,了知'我内心有昏沉睡眠';若内心无昏沉睡眠,了知'我内心无昏沉睡眠';他了知未生起的昏沉睡眠如何生起,了知已生起的昏沉睡眠如何断除,了知已断除的昏沉睡眠如何不再生起。若内心有掉举恶作,了知'我内心有掉举恶作';若内心无掉举恶作,了知'我内心无掉举恶作';他了知未生起的掉举恶作如何生起,了知已生起的掉举恶作如何断除,了知已断除的掉举恶作如何不再生起。若内心有疑惑,了知'我内心有疑惑';若内心无疑惑,了知'我内心无疑惑';他了知未生起的疑惑如何生起,了知已生起的疑惑如何断除,了知已断除的疑惑如何不再生起。诸比丘,这称为意清净。诸比丘,这就是三种清净。"
"身净语亦净,心净无漏染,
具足清净者,称为洗罪人。"第九
10. 圣默经

123. ‘‘Tīṇimāni, bhikkhave, moneyyāni. Katamāni tīṇi? Kāyamoneyyaṃ, vacīmoneyyaṃ, manomoneyyaṃ. Katamañca, bhikkhave, kāyamoneyyaṃ ? Idha, bhikkhave, bhikkhu pāṇātipātā paṭivirato hoti, adinnādānā paṭivirato hoti, abrahmacariyā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, kāyamoneyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, vacīmoneyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu musāvādā paṭivirato hoti, pisuṇāya vācāya paṭivirato hoti, pharusāya vācāya paṭivirato hoti, samphappalāpā paṭivirato hoti. Idaṃ vuccati, bhikkhave, vacīmoneyyaṃ.

‘‘Katamañca, bhikkhave, manomoneyyaṃ? Idha, bhikkhave, bhikkhu āsavānaṃ khayā anāsavaṃ cetovimuttiṃ paññāvimuttiṃ diṭṭheva dhamme sayaṃ abhiññā sacchikatvā upasampajja viharati. Idaṃ vuccati, bhikkhave, manomoneyyaṃ. Imāni kho, bhikkhave, tīṇi moneyyānī’’ti.

‘‘Kāyamuniṃ vacīmuniṃ, cetomuniṃ anāsavaṃ;

Muniṃ moneyyasampannaṃ, āhu sabbappahāyina’’nti. dasamaṃ;

Āpāyikavaggo dvādasamo.


"诸比丘,有这三种圣默。哪三种?身圣默、语圣默、意圣默。诸比丘,什么是身圣默?在此,比丘离杀生,离不与取,离非梵行。诸比丘,这称为身圣默。
诸比丘,什么是语圣默?在此,比丘离妄语,离两舌,离恶口,离绮语。诸比丘,这称为语圣默。
诸比丘,什么是意圣默?在此,比丘由于诸漏已尽,于现法中自证无漏心解脱、慧解脱,并安住其中。诸比丘,这称为意圣默。诸比丘,这就是三种圣默。"
"身默语亦默,心默无漏染,
具足圣默者,称为断一切。"第十
堕



Tassuddānaṃ –

Āpāyiko dullabho appameyyaṃ, āneñjavipattisampadā;

Apaṇṇako ca kammanto, dve soceyyāni moneyyanti.

以下是完整的简体中文直译:
其摘要:
堕落与难得不可量,
不动失败与成就;
无过及业,
两清净与圣默。

